Soubor specializovaných map - Reálné populace v Praze a Středočeském kraji: monitoring denní mobility a populační prognóza
Tato série mapových listů byla vytvořena v rámci projektu TL01000170 podpořeného Technologickou agenturou České republiky (TAČR, program Éta). Hlavním cílem projektu je vytvořit nástroje pro efektivní plánování a správu územních celků hl. m. Prahy a Středočeského kraje. V rámci projektu bude realizováno 16 specializovaných map, populační prognózy Prahy a Středočeského kraje, demografická kalkulačka pro obce Středočeského kraje, 2 vrstvy dat pro využití v GIS. Výsledky budou dosaženy nejpozději do roku 2020. Originální a inovativní je zakomponování migrační složky do populační prognózy a GIS analýza dat mobilních operátorů pro monitoring reálných populací.
Cílem mapy je vymezit suburbánní zóny českých měst s více než 10 000 obyvateli a v doprovodném textu pak v těchto zónách zhodnotit hlavní trendy v populačním vývoji pomocí základních demografických a migračních ukazatelů. Mapa přitom navazuje na dříve provedená vymezení ke stavu v letech 2008, 2010 a 2013 (Špačková a kol. 2012, Ouředníček a kol. 2013, Špačková a kol. 2016). Metodika současného vymezení zón rezidenční suburbanizace navazuje na předchozí přístup, ale kromě aktualizace o nově dostupná data byl částečně inovován i samotný proces výběru suburbánních obcí.
OUŘEDNÍČEK, M., ŠPAČKOVÁ, P., KLSÁK, A., NEMEŠKAL, J. (2018): Zóny rezidenční suburbanizace v obcích Česka 2016. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Zóny suburbanizace 2016 - shp + metadata, 
Tabulka s vymezením zón suburbanizace (2008, 2010, 2013, 2016) 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Tato specializovaná mapa zobrazuje kartogramem hrubou míru migračního salda obcí Česka souhrnně za celé sledované období let 2000-2017. To je pro lepší představu o vývoji salda uvnitř tohoto období rozpracováno do typologie migračního salda obcí ve dvou dílčích obdobích, představujících (i) léta ekonomického růstu v letech 2000–2008, a (ii) pokrizové období let 2009-2017. V mapě jsou rovněž zvýrazněny obce s nejvyšším podílem přistěhovalých ze zahraničí na celkovém počtu přistěhovalých v letech 2000–2017.
PŘIDALOVÁ, I., KLSÁK, A., NEMEŠKAL, J. (2018): Migrace obyvatelstva v obcích Česka 2000-2017. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
V mapovém listu je pomocí kartogramu znázorněna hrubá míra přirozeného přírůstku za období 2000–2017 a dvoubarevným bodem zobrazena typologie vývoje hrubých měr přirozeného přírůstku mezi lety 2000–2008 a 2009–2017 na území Česka. V mapě jsou zpracovány informace z Databáze demografických údajů. Mapový list dále obsahuje vymezení zón rezidenční suburbanizace (mapa 1.1).
DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J. (2018): Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka 2000-2017. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Typologie obcí Středočeského kraje vznikla na základě metodiky vytvořené výzkumným centrem Urbánní a regionální laboratoř (URRlab) působícím na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V rámci typologie obcí Středočeského kraje byl kladen důraz na jednoduchost, a to z důvodu další využitelnosti a možnosti přehledného srovnání v dalších tematických oblastech, jako např. migrace, přirozená měna nebo věková struktura. Do typologie vstupuje všech 1 145 obcí Středočeského kraje a Praha. Definice kategorií byly nastaveny tak, aby nedocházelo k jejich překryvům, a bylo možné každou obec zařadit právě do jednoho za čtyř typů. Pro zpracování byla využita data Českého statistického ústavu a podkladová digitální vektorová geografické databáze České republiky ArcČR 500.
NEMEŠKAL, J., OUŘEDNÍČEK, M. (2018): Typologie obcí Středočeského kraje 2018. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Typologie obcí SČK - shp + metadata 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Obsahem této mapy je migrace obyvatelstva v obcích Středočeského kraje a v městských částech Prahy v období 2000 až 2017. Kartogramem je zobrazena hrubá míra migračního salda a v proporčním kartodiagramu zohledněna struktura migrantů podle věku s rozlišením směru migrace – na přistěhovalé a vystěhovalé. Velikost kartodiagramu reprezentuje počty přistěhovalých a vystěhovalých do/z obce a městské části Prahy. Pro větší názornost a přehlednost mapy je u věkové struktury zobrazeno vždy pouze 15 % územních jednotek s nejvyšším podílem v každé věkové kategorii, což umožňuje lépe zvýraznit obce, kde jsou migrační pohyby různých skupin obyvatelstva nejmarkantnější. V mapě je zohledněna typologie obcí Středočeského kraje (viz mapa 1.4) a využito také vymezení zón suburbanizace k roku 2016 (mapa 1.1).
PŘIDALOVÁ, I., KLSÁK, A., NEMEŠKAL, J. (2018): Migrace obyvatelstva ve středních Čechách 2000-2017. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Hlavním cílem této specializované mapy je postihnout prostorovou diferenciaci přirozené měny na území Středočeského kraje a Prahy. Přirozená měna je hodnocena na základě přirozeného přírůstku (úbytku), který je dán rozdílem mezi počtem živě narozených a zemřelých osob. V mapě jsou zpracovány informace z Databáze demografických údajů za obce Středočeského kraje a z dat o obyvatelstvu podle městských částí Prahy. Ústředním tématem mapy je vztah mezi komponenty přirozeného přírůstku – porodností a úmrtnosti. Typologie obcí podle přirozené měny je znázorněna pomocí kartogramu, který představuje porovnání velikostí hrubých měr porodnosti a úmrtnosti v městských částech Prahy a obcích Středočeského kraje mezi lety 2000 až 2017. Mezní hodnoty intervalů tvoří u obou ukazatelů 33. a 66. percentil. Vzhledem k tomu, že kartogram neudává, zda je v územním celku dosaženo ve sledovaném období přirozeného přírůstku nebo úbytku, jsou obce a městské části s kladným přirozeným přírůstkem označeny bodem. Mimo typologie přirozené měny je na mapovém listu znázorněna typologie obcí Středočeského kraje (viz mapa 1.2).
DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J. (2018): Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách 2000-2017. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Tato mapa zobrazuje současného rozmístění cizinecké populace v Praze a Středočeském kraji, přičemž jako prostorový rámec využívá typologii obcí středních Čech a aktuální verzi vymezení suburbanizace. Jako analytické jednotky jsou zvoleny obce ve Středočeském kraji a městské části hlavního města Prahy. V mapě je zohledněna typologie obcí středních Čech (viz mapa 1.4) vycházející z aktuálního vymezení zón suburbanizace k roku 2016 (mapa 1.1) a také vnitřní členění Prahy na čtyři zóny. Ve formě kartogramu jsou zpracovány podíly cizinců na celkových počtech obyvatelstva obcí (respektive městských částí Prahy). Strukturní kartodiagram zobrazuje složení cizineckých populací v jednotlivých obcích a rozlišuje pět skupin podle státního občanství.
KLSÁK, A., KŘÍŽKOVÁ, I., NEMEŠKAL, J. (2019): Rozmístění cizinců ve středních Čechách 2018. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Obsahem mapy je vývoj složení obyvatelstva jednotlivých obcí Středočeského kraje a MČ Prahy podle věku. V mapovém listu 2.2 je pomocí barevných výsečí kartodiagramu znázorněna typologie obcí podle zastoupení věkových skupin k 31. 12. 2017. Populace je rozložena do pěti věkových skupin: dětská populace (0-14 let), mladí lidé (15-29 let), lidé středního věku (30-49 let), lidé předdůchodového věku a mladší senioři a seniorky (50-69 let) a starší seniorská populace (70 a více let let). Samotnou typologii tvoří celkem 22 typů obcí. Mezní hodnota pro vznik typu je definována jako velikost relativního zastoupení určitě věkové skupiny, které se rovná nebo je vyšší než hodnota třetího kvartilu relativního zastoupení dané věkové skupiny v celém souboru sledovaných obcí (obce Středočeského kraje a městské části Prahy). Tato typologie byla následně zjednodušena a na jejím základě bylo vytvořeno 6 typů věkové struktury, které jsou v mapě znázorněny barvou plošné výplně obce. V mapovém listě jsou dále pomocí tří barev kruhu kartodiagramu znázorněny tři intervaly indexu vývoje dětské populace mezi lety 2001 a 2017.
DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J. (2019): Věková struktura obcí ve středních Čechách 2017. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Předkládaná mapa usiluje o zachycení proudů migrace a nalezení charakteristických znaků pro různé typy obcí ve středních Čechách podle jejich zdrojových oblastí. Kartogramem je zobrazena průměrná roční hrubá míra přistěhování do obcí Středočeského kraje a městských částí Prahy vypočtená na základě průběžné evidence migrace Českého statistického úřadu. Klíčové sdělení mapy je znázorněno kartodiagramem pro všechny výše uvedené územní jednotky s výjimkou těch s marginálním počtem přistěhovalých. Kartodiagram umožňuje hodnotit, do jaké míry se na přistěhování do obcí a městských částí podílela migrace ze zahraničí a jednoho ze tří typů sídel Česka: měst, suburbií a venkova, definovaných podle aktuální typologie zón rezidenční suburbanizace v Česku.
KŘÍŽKOVÁ, I., KLSÁK, A., NEMEŠKAL, J. (2019): Zdrojové oblasti migrace ve středních Čechách 2000-2017. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Hlavním cílem mapy je představit vývoj bytové výstavby v širším období 2000 až 2017, tedy se zachycením jak hlavní vlny suburbánní bytové výstavby, tak aktuálních trendů, a to v obcích Středočeského kraje a v městských částech Prahy. Kartogramem je zobrazena intenzita bytové výstavby ve sledovaném období. V proporčním kartodiagramu jsou znázorněny dokončené byty podle období výstavby, přičemž velikost kartodiagramu reprezentuje počet dokončených bytů v celém sledovaném období. Pro větší názornost a přehlednost mapy jsou zobrazeny pouze jednotky s počtem dokončených bytů 100 a více. Kartodiagram přináší doplňkovou informaci o struktuře domovního fondu podle období výstavby či rekonstrukce. V mapě je zohledněna typologie obcí Středočeského kraje.
JÍCHOVÁ, J., OUTRATA, D., NEMEŠKAL, J. (2019): Vývoj bytové výstavby ve středních Čechách 2000-2017. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Outrata David, Nemeškal Jiří
Hlavním cílem specializované mapy je znázornění vývoje kapacit mateřských škol a nárůstu počtu dětí ve věku 3–5 let v období 2007–2017 a zároveň hodnocení diferenciace rozmístění mateřských škol i jejich kapacity v různých částech středních Čech. Mapa je cíleně konstruována tak, aby umožnila porovnání se stavem v roce 2007 a vývojem počtu dětí od roku 1997, což znázorňuje mapa Puldové a Ouředníčka (2011) v Atlasu sociálně prostorové diferenciace České republiky. Detail obcí byl rovněž volen z důvodu zachování integrity celé mapové série. V mapě je kartogramem zobrazen nárůst počtu dětí ve věku 3–5 let v letech 2007–2017. Diagramem je znázorněna kapacita mateřských škol v obcích v roce 2017 a barvou počet dětí ve věku 3–5 let na 100 míst v mateřských školách v roce 2017. V mapě je zohledněna typologie obcí Středočeského kraje (viz mapa 1.4).
JÍCHOVÁ, J., KOPECKÁ, Z., NEMEŠKAL, J. (2019): Suburbanizace a mateřské školy ve středních Čechách 2007-2017. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Kopecká Zuzana, Nemeškal Jiří
Hlavním cílem specializované mapy je znázornění vývoje kapacit základních škol a nárůstu počtu dětí v období 2007–2017 a zároveň důraz na diferenciaci rozmístění základních škol i odlišný tlak na jejich kapacity v různých částech středních Čech. Detail obcí byl volen z důvodu zachování integrity celé mapové série. V mapě je kartogramem zobrazen nárůst počtu dětí ve věku 6–14 let v letech 2007–2017. Diagramem je znázorněna kapacita základních škol a barvou počet dětí ve věku 6–14 let na 100 míst v základních školách v roce 2017. V mapě je zohledněna typologie obcí Středočeského kraje.
JÍCHOVÁ, J., KOPECKÁ, Z., NEMEŠKAL, J. (2019): Suburbanizace a základní školy ve středních Čechách 2007-2017. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Kopecká Zuzana, Nemeškal Jiří
První mapa využívající různých zdrojů dat mobilních operátorů je zaměřena na porovnání jednoho z nejzásadnějších indikátorů velikosti obcí a katarálních území – počtu bydlícího obyvatelstva. Ačkoliv se jedná o jeden z nejjednodušších analytických ukazatelů, představuje díky vysoké mobilitě obyvatelstva a zejména nedokonalým metodám zjišťování relativně proměnlivou hodnotu. To platí zejména v tak dynamickém prostředí, jakým je metropolitní areál Prahy a přilehlé obce Středočeského kraje. Cílem mapy a analytického textu je tedy vyhodnotit a vysvětlit rozdíl mezi statistickým počtem trvale bydlících obyvatel a tzv. nočních obyvatel (faktických rezidentů) na základě dat mobilního operátora. V praktické rovině se vlastně ptáme také na jeden ze základních ukazatelů pro financování obcí v rámci rozpočtového určení daní, který bývá častým tématem diskusí ve veřejné správě.
FRYDRYCH, P., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J. (2020): Reálná noční populace v katastrálních územích Prahy a v obcích Středočeského kraje. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Polohová data mobilních operátorů umožňují sledovat dojížďkové vazby mezi lokalitami v různém časovém detailu. Tato mapa se zaměřuje na dopolední mimoobecní mobilitu obyvatelstva ve středních Čechách, tedy mobilitu spojenou převážně s dojížďkou do práce a školy. Klasický ukazatel salda dojížďky znázorňující změnu přítomného obyvatelstva během dopoledne je doplněn o celkový obrat dojížďky posuzující celkový objem pohybů. Podkladový kartogram představuje zatížení obce meziobecní dojížďkou, tedy jakousi soběstačnost obce z hlediska nabídky a poptávky pracovních příležitostí, obslužné sféry a školních míst.
NEMEŠKAL, J. (2020): Dopolední mobilita obyvatelstva ve středních Čechách 2018. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Polohova data mobilního operátora poskytnutá Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy umožnila vytvořit mapu pracovních příležitostí v obcích Středočeského kraje a katastrech Prahy. Kartodiagram ukazující počet pracovních příležitostí ilustruje vliv Prahy a jejího zázemí a velkých měst v kraji pro zaměstnanost ve středních Čechách. Další větší koncentrace pracovních příležitostí se nacházejí při významných dálničních tazích vedoucích do metropole a v okolí průmyslových center Mladé Boleslavi a Kolína. Kartogram zachycuje počet pracovních příležitostí na počet rezidentů. To umožňuje zřetelně vyčlenit významná místa dojížďky za prací a její význam vzhledem k celkové populační velikosti obce.
NEMEŠKAL, J., OUŘEDNÍČEK, M. (2020): Pracovní příležitosti ve středních Čechách 2019. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Mapa zachycuje propojenost zázemí metropole skrze ukazatel průměrného času, který obyvatelé obcí stráví v Praze během pracovního dne. Za využití polohových dat mobilního operátora ukazatel představuje průměrnou hodnotu za pracovní dny mezi 11. 5. a 13. 6. 2019, tedy standardní neprázdninové dny. Doplňkový kartografický prvek ukazuje rozdíly oproti víkendovým dnům ze stejného období. Data a proměnná v kartogramu vychází z řešení projektu MMR ČR definující metropolitní oblasti a aglomerace v ČR.
NEMEŠKAL, J., OUŘEDNÍČEK, M. (2020): Čas strávený v Praze obyvateli obcí středních Čech 2019. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Nástup epidemie koronaviru ve světě, stejně jako v Česku, představoval skokovou změnu v dlouhodobém vývoji společnosti často založené na denních a týdenních rutinních procesech (Giddens, 1984). Reakce vlád, společnosti, firem a dalších aktérů změnily v rychlém čase chování jednotlivců, což nastavilo u každého obyvatele nový pohled na časoprostorovou organizaci dne, změnu priorit v návštěvě služeb, trávení volného času nebo sociální interakce. Potřeba výzkumu aktuální mobility se stala jedním ze stěžejních analytických nástrojů reakce na pandemii. Výhodou současné technické společnosti je již běžné shromažďování online dat a jejich vyhodnocování. Kromě ryze aplikované formy těchto analýz bylo publikováno několik výzkumů, které srovnávají nejen polohová data mobilních operátorů, ale i big data ze sociálních sítí, agregované polohové služby mapových portálů a další datové zdroje (např. Grantz a kol., 2020; Huang a kol., 2020).
Hlavním cílem specializované mapy je poskytnout unikátní obraz reakce obyvatel na období tzv. první vlny pandemie koronaviru SARS-CoV-2 na jaře 2020 v Česku skrze změnu jejich mobilitního chování. S využitím dojížďkových proudů v několikatýdenním období analýza sleduje význam zaváděných opatření a jejich následného rozvolnění na celkovou a regionálně diferenciovanou mobilitu v Česku.
NEMEŠKAL, J. (2020): Mobilita obyvatelstva v nouzovém stavu v obcích Česka na jaře 2020. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří