Sociálně prostorová diferenciace Česka a Prahy v historické perspektivě
Soubor specializovaných map představuje historický vývoj demografické, sociální a kulturní struktury a mobility obyvatelstva Prahy a Česka v letech 1921 až 2011. Mapy vycházejí především z dat sčítání lidu a průběžných statistik, z nichž ta historická byla v rámci projektu Ministerstva kultury České republiky „Zpřístupnění historických prostorových a statistických dat v prostředí GIS“ sesbírána a digitalizována. Rovněž historická prostorová data byla nově vytvořena a zpřístupněna na http://www.historickygis.cz/shp-vrstvy.
Specializované mapy obsahují české i anglické popisky a jsou doplněny analytickými texty v české a anglické verzi.
Editoři: RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D., Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., RNDr. Jana Jíchová, Ph.D.
Autoři map a textů: RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D., Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., RNDr. Jana Jíchová, Ph.D., Mgr. Ivana Přidalová, Mgr. Zuzana Kopecká, Mgr. Jiří Nemeškal, Mgr. Peter Svoboda, RNDr. Petra Špačková, Ph.D., Mgr. Nina Dvořáková.
Grafické a kartografické zpracování: Mgr. Jiří Nemeškal.
Grafická úprava: Ing. arch. Eliška Slámová, Bc. David Outrata.
Sociálně prostorová diferenciace Česka v historické perspektivě
Migrace (stěhování obyvatelstva, změna trvalého bydliště) představuje stěžejní oblast geografických analýz. To je dáno relativně syntetickou povahou migračních procesů, které v sobě odrážejí rezidenční preference obyvatelstva i atraktivitu (kvalitu) cílových a zdrojových oblastí stěhování. K četnosti publikovaných studií přispívá i relativně kvalitní datová základna pro sledování migrace. Cílem mapového listu je postihnout hlavní (zlomové) události v migraci obyvatelstva pro celé období existence Československa (České republiky) v období od roku 1921 do současnosti. Pro mapové vyjádření byla vybrána čtyři časová období, která zachycují diferencované trendy ve vývoji migrační bilance okresů v Česku.
PŘIDALOVÁ, I., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J. (2015): Historické aspekty migrace v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Historical aspects of migration in Czechia 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Migrace (změna obce trvalého bydliště) představuje významnou součást mobility obyvatelstva, která utváří sociálně-prostorovou diferenciaci Česka. Specializovaná mapa formou i obsahem navazuje na sadu map v Atlase sociálně-prostorové diferenciace České republiky, zejména mapu 9.1 (v případě migračního salda) a 9.4 a 9.5 v případě hodnocení věkové struktury migrantů. Sledování je zaměřeno na období 2000‒2013, které v sobě nese dvě odlišné periody vývoje ekonomiky a následně i mobility. Vývoj migrace je do roku 2008 výrazně ovlivněn nárůstem atraktivity Česka pro zahraniční migranty, jejichž příliv se v období ekonomické krize podstatně snížil. Celková migrační mobilita se ovšem od roku 2002 mění relativně málo a kolísá prakticky právě jen v důsledku výkyvů mezinárodní migrace. Obrat vnitřního stěhování mezi obcemi Česka se pohybuje v celém období stabilně na hodnotách 200–220 tisíc migrantů.
OUŘEDNÍČEK, M., PŘIDALOVÁ, I., NEMEŠKAL, J. (2014): Migrace v Česku 2000−2013. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Migration in Czechia 2000‒2013 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Specializovaná mapa vychází z dat ze Sčítání lidu, domů a bytů konaných v letech 1970 a 2011. V obou mapách jsou sledovány stejné ukazatele, které charakterizují úroveň vzdělanosti. Jednak je popisováno složení obyvatelstva podle dosaženého stupně jejich vzdělání (základní, středoškolské bez maturity, středoškolské s maturitou a vysokoškolské). Dále hodnotíme vývoj a územní diferenciaci průměrného počtu let školní docházky. Tento komplexní ukazatel popisuje celkovou úroveň vzdělanosti obyvatel v daném území, když zohledňuje všechny stupně vzdělání a každému přikládá jinou váhu. Ukazatel vyjadřuje odhad, kolik let se vzdělával průměrný obyvatel obce.
ŠPAČKOVÁ, P., NEMEŠKAL, J. (2015): Vzdělanost v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Level of education in Czechia 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Cílem specializované mapy je zhodnotit prostorově diferencovaný vývoj náboženské struktury obyvatel Česka ve 20. a na počátku 21. století a ukázat nejvýznamnější trendy, ke kterým v tomto období došlo. Abychom zpřístupnili kvalitní starší kartografické práce širší veřejnosti, využili jsme pro hodnocení meziválečného období mapu náboženských vyznání z Atlasu republiky Československé vydaného roku 1935. Mapa obsahuje data ze sčítání lidu v roce 1930 zobrazená pomocí izolinií a kartodiagramu vytvořeného na základě kombinace teritoriálního a populačního principu. Výsledkem druhé metody jsou čtverce umístěné ve středu souvislého území s počtem obyvatel 9, 12, 16 tisíc atd. a s podobnou náboženskou strukturou. Mapa zpracovaná na základě dat z nejnovějšího sčítání lidu pracuje rovněž s úrovní obcí. Díky metodě izolinií pro podíl obyvatel římskokatolického vyznání na obyvatelstvu je možné porovnat změnu mezi roky 1930 a 2011. Náboženská struktura obyvatel je zpracována pro území obcí s rozšířenou působností, což na rozdíl od mapy hodnotící stav k roku 1930 (kde mezi nábožensky odlišnými územími nejsou vyznačeny hranice) umožňuje poznání náboženské struktury v konkrétních územích.
PŘIDALOVÁ, I., POSPÍŠILOVÁ, L., NEMEŠKAL, J. (2015): Náboženství v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Religion in Czechia 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Cílem specializované mapy je zhodnotit prostorově diferencovaný vývoj národnostní struktury obyvatel Česka ve 20. a na počátku 21. století a ukázat nejvýznamnější trendy, ke kterým v tomto období došlo. Abychom zpřístupnili kvalitní starší kartografické práce širší veřejnosti, využili jsme pro hodnocení meziválečného období národnostní mapu z Atlasu republiky Československé vydaného roku 1935. Mapa obsahuje data ze sčítání lidu v roce 1930 zobrazená pomocí izolinií a kartodiagramu vytvořeného na základě kombinace teritoriálního a populačního principu. Výsledkem druhé metody jsou čtverce umístěné ve středu souvislého území s počtem obyvatel 4, 6, 9 tisíc atd. a s podobnou národnostní strukturou. Mapa zpracovaná na základě dat z nejnovějšího sčítání lidu pracuje rovněž s úrovní obcí. Díky metodě izolinií pro podíl osob české, moravské a slezské národnosti na celkové populaci je možné porovnat změnu mezi roky 1930 a 2011. Národnostní struktura obyvatel je zpracována pro území obcí s rozšířenou působností, což na rozdíl od mapy hodnotící stav k roku 1930 (kde mezi národnostně odlišnými územími nejsou vyznačeny hranice) umožňuje poznání národnostní struktury v konkrétních územích.
PŘIDALOVÁ, I., POSPÍŠILOVÁ, L., NEMEŠKAL, J. (2015): Národnost v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Ethnicity in Czechia 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Mapový list si klade za cíl zhodnotit vývoj a prostorovou diferenciaci registrované kriminality na úrovni okresů a zaměřuje se na tři časová období: 60. léta (1965–1968), 90. léta (1994–1997) a současnost (2010–2013). V mapách je využita typologie založená na kombinaci indexu kriminality (počet trestných činů na počet bydlících obyvatel) a objasněnosti kriminality (podíl trestných činů, u kterých je známý pachatel).
JÍCHOVÁ, J., NEMEŠKAL, J. (2015): Kriminalita v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Crime in Czechia 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
V mapách je využit index obecné kriminality (počet registrovaných trestných činů obecné kriminality na počet obyvatel ve věku 15 let a více) v kombinaci s kartodiagramem znázorňujícím strukturu kriminality. Členění kriminality je převzato z policejní takticko-statistické klasifikace, ale z důvodu přehlednějšího znázornění jsou některé druhy trestných činů sloučeny. V mapě za 60. léta 20. století je kvůli omezené podrobnosti dat znázorněna pouze majetková kriminalita, obecná kriminalita (bez majetkové kriminality) a ostatní kriminalita. Poslední mapa 2010–2013 přináší syntetické zhodnocení v podobě typologie okresů založené na podílech vybraných druhů trestných činů vzhledem k jejich průměru za Česko. Zmíněná mapa rovněž pracuje s objasněností kriminality (podíl trestných činů se známým pachatelem), která je se strukturou kriminality úzce propojená. Územní detail okresů je využit zejména z důvodu snazší porovnatelnosti 60. let 20. století a současnosti.
JÍCHOVÁ, J., NEMEŠKAL, J. (2015): Struktura kriminality v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Structure of crime in Czechia 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Nezaměstnanost patří mezi nejdetailněji sledované charakteristiky ekonomiky ze společenského i z územního hlediska. Vysoká míra nezaměstnanosti u určité společenské skupiny může vést k zvýšení míry deprivace, obtížnosti zapojení do pozdějšího pracovního života, poklesu životní úrovně i jevům sociální patologie (např. kriminalita, rodinné nebo sociální konflikty aj.). Vysoká míra územní koncentrace nezaměstnanosti pak vede k celkové ekonomické a následně i sociální poddimenzovanosti regionu, upevnění jeho periferního postavení, stigmatizaci a kumulaci problémů území, které se odrážejí ve vzdělanostní, kvalifikační i věkové struktuře obyvatelstva, v dopravní dostupnosti i v kvalitě lokální infrastruktury. Ve vývoji Česka (od roku 1918) můžeme hovořit o třech fázích vývoje nezaměstnanosti, které se pojí se změnami způsobů řízení ekonomiky. Tato období reflektují i odlišná metodická specifika a způsoby měření míry nezaměstnanosti. Cílem této specializované mapy je zhodnotit vývoj nezaměstnanosti v Česku a její regionální diferenciace v dlouhodobé perspektivě proměn ekonomické reality ve 20. a 21. století.
SVOBODA, P., NEMEŠKAL, J. (2014): Nezaměstnanost v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Unemployment in Czechia 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Struktura zaměstnanosti patří mezi indikátory vypovídající o širší ekonomické i společenské situaci v území. Poskytuje informace nejen o dominantním odvětví výdělečné činnosti obyvatel, ale odráží také vývojovou fázi vyspělosti ekonomiky a společnosti a nepřímo pak i vliv (geo)politické situace na produkci. Pracovní zařazení je přitom i výrazným prvkem osobní identity, který se promítá do hodnotového rámce a preferencí obyvatel (např. také volebních) a na druhé straně může přispívat i k sociálnímu vyloučení. Z územního hlediska pak struktura zaměstnanosti do určité míry umožňuje identifikovat regiony náchylné k podléhání ekonomickým recesím dominantního odvětví či dlouhodobě strukturálně postižené regiony.
SVOBODA, P., NEMEŠKAL, J. (2014): Struktura zaměstnanosti v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Enployment structure in Czechia 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Dojížďka do zaměstnání je jednou z forem prostorové mobility, která má podstatný význam pro posouzení vtahů mezi místem bydliště a pracoviště. Zároveň se podílí na formování funkčních prostorových vazeb v rámci sídelní struktury a je základním jevem využívaným např. při sociálně-geografické regionalizaci. V československé statistice je možné využívat data o dojížďce do zaměstnání z populačních cenzů od roku 1961. Mapový list poskytuje srovnání, které rámuje statistické zjišťování dojížďky do zaměstnání, tedy z let 1961 a 2011. V mezilehlých sčítáních lidu byla data za dojížďku mnohokrát zpracována v rozmanitých publikacích, mezi nimi i v mapových dílech.
NEMEŠKAL, J., SVOBODA, P., OUŘEDNÍČEK, M. (2014): Dojížďka ve vybraných centrech Česka. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Commuting to selected centres in Czechia 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu. Charakter a způsob bydlení (např. z hlediska typu domu, kvality bytu či vybavenosti) se v různých etapách vývoje společnosti lišil a byl ovlivňován nejen lokálními (obecními/regionálními) specifiky, ale i celospolečenským vývojem a směřováním společnosti a státu. K událostem a stěžejním procesům, které významně ovlivnily bytový fond, lze vedle samotného vývoje osídlení a procesu urbanizace zařadit například odsun obyvatelstva německé národnosti z pohraničí po druhé světové válce a následné dosídlení, zavedení střediskové soustavy obcí (a cílená podpora jen určitého typu obcí) či vývoj po roce 1989 spojený s uvolněním bytového trhu a možností hypotečních úvěrů. Tyto, ale i další změny se odrazily nejen v rozmístění (a stáří) bytového fondu, ale i v jeho kvalitě a vybavenosti.
KOPECKÁ, Z., JÍCHOVÁ, J., NEMEŠKAL, J. (2014): Bytový fond v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Housing stock in Czechia 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Kvalita bytového fondu je jedním z klíčových indikátorů, kterými lze hodnotit úroveň bydlení a rovněž kvalitu života obyvatelstva. Mezi základní ukazatele kvality bytového fondu sledované dlouhodobou statistikou patří velikostní charakteristiky (plocha bytu a počet místností), zalidněnost (počet obyvatel v bytě/v místnosti) a technická kvalita a vybavenost (stavební materiál, zavedení instalací, vytápění, vybavenost koupelnou a záchodem). Sledováním vývoje těchto ukazatelů je možné hodnotit, jakým způsobem se vyvíjela nejen kvalita bydlení, ale také, jak se proměňoval způsob života obyvatelstva. Cílem specializované mapy je představit vývoj kvality bytového fondu v Česku od začátku 20. století do současnosti. Mapy jsou zpracovány v územním členění okresů, které umožňuje zachycení regionálních specifik vývoje Česka.
KOPECKÁ, Z., NEMEŠKAL, J. (2015): Kvalita bytového fondu v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Quality of house stock in Czechia 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě
Bilance obyvatelstva je tvořena dvěma základními složkami, přirozenou reprodukcí, jež je podmíněna procesy rození a vymírání, a migrací. Výslednou hodnotu přirozeného přírůstku, resp. úbytku obyvatelstva tvoří rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých osob. Druhá složka populační bilance - migrace, jež je označována také jako mechanický pohyb osob, je tvořena rozdílem mezi počtem přistěhovaných a odstěhovaných osob. Vývoj počtu obyvatel města můžeme považovat za základní ukazatel dynamiky populace, ale zároveň i ekonomické situace.
DVOŘÁKOVÁ, N., NEMEŠKAL, J. (2015): Migrační a přirozený přírůstek v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Migration and natural growth in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Praha prošla v průběhu posledních dvou století významnými proměnami počtu obyvatel i hustoty zalidnění, na nichž se podílel nejen příliv nových obyvatel a nová bytová výstavba, ale také její postupné administrativní rozšiřování. Cílem specializované mapy je popsat prostorově diferencovaný populační vývoj Prahy od poloviny 19. století do současnosti v kontextu administrativního růstu hlavního města.
MÍČEK, O., MÜHLSTEIN, J., POSPÍŠILOVÁ, L., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J. (2015): Růst Prahy. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Prague's growth 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří, Míček Ondřej, Mühlstein Jiří
Cílem specializované mapy je zhodnotit vývoj územní diferenciace věkové struktury obyvatel Prahy v letech 1930 až 2011. K tomu slouží kartogramy, které představují typologii pražských katastrů (resp. urbanistických obvodů v roce 2011) vycházející z výše podílu čtyř hlavních věkových skupin (0–14, 15–44, 45–64, 65 a více) ve srovnání s jejich podíly v celé Praze.
POSPÍŠILOVÁ, L., NEMEŠKAL, J. (2015): Věková struktura v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Age structure in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Struktura obyvatel podle rodinného stavu je odrazem dlouhodobého působení řady faktorů, mezi které patří demografická a ekonomická situace území, postoje a hodnoty obyvatel či rodinná politika státu a nastavení legislativy. Ve vývoji struktury obyvatel Česka podle rodinného stavu jsou patrné dopady obou světových válek a hospodářské krize 30. let, „prorodinný“ přístup komunistického režimu a změny demografického chování odrážející se ve vývoji věkové struktury obyvatel. Obrat, který nastal po roce 1989, však již pouze těmito faktory vysvětlit nelze. V současnosti jsme svědky proměn hodnotového systému ve společnosti, mezi něž patří i změna postojů k instituci manželství . V Česku dochází k nárůstu počtu nesezdaných soužití, samostatně žijících lidí (tzv. singles), dětí narozených mimo manželství, zvyšování sňatkového věku i věku žen při prvním porodu. Cílem specializované mapy je zhodnotit vývoj a prostorovou diferenciaci struktury obyvatelstva v hlavním městě Praze podle rodinného stavu v průběhu 20. a na začátku 21. století. Využitá data vycházejí ze sčítání lidu a vztahují se k populaci starší 15 let. I přes vyloučení dětí jsou však data ovlivněna věkovou strukturou obyvatel a to především v případě počtu/podílu svobodných (sňatek mohou uzavírat až zletilí lidé, do roku 1945 byla hranice zletilosti 21 let, dnes je 18 let) a ovdovělých lidí (souvisí také s podílem starších lidí v populaci).
POSPÍŠILOVÁ, L., NEMEŠKAL, J. (2015): Rodinný stav v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Marital status in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje na další části souboru, zejména mapové listy sekce B 1.1 Migrační a přirozený přírůstek v Praze a mapu současných migračních trendů 3.2 Migrace v Praze 2000–2013. Hlavní náplní je však především popis a vysvětlení vnitřního stěhování v Praze mezi jednotlivými katastrálními územími nebo městskými obvody, které zachycujeme ve čtyřech časových řezech.
PŘIDALOVÁ, I., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J. (2015): Historické aspekty migrace v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Historical aspects of migration in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Migrační bilance Prahy je výslednicí přistěhovalého a vystěhovalého obyvatelstva přes hranice hlavního města. Ve velkých městech obecně platí, že právě migrace je rozhodující komponentou celkového populačního přírůstku. Na migračním zisku hlavního města se zhruba z poloviny podílejí přistěhovalí ze zahraničí a z poloviny tzv. vnitřní migrace z obcí v rámci Česka. Praha ve svých administrativních hranicích však netvoří funkčně uzavřený celek, a proto je i stěhování vhodné sledovat v širším regionálním kontextu.
OUŘEDNÍČEK, M., PŘIDALOVÁ, I., NEMEŠKAL, J. (2014): Migrace v Praze 2000−2013. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v
Migration in Prague 2000‒2013 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Období mezi dvěma světovými válkami bylo v Praze charakteristické velmi čilým stavebním a vysokým populačním růstem, když v průběhu 20. let přibylo v hlavním městě téměř 200 tisíc obyvatel. V důsledku takto dynamického vývoje se zvyšovala sociálně ekonomická diferenciace obyvatelstva, která se promítala i v prostoru. Cílem mapy je proto popsat diferenciaci sociálního statusu v tomto období ve Velké Praze. Se snahou ukázat polarizaci tehdejšího městského prostředí se zaměřujeme na identifikaci těch částí města, ve kterých bydleli obyvatelé s vysokým anebo naopak nízkým sociálním statusem. Využíváme přitom ukazatele, které dobře vystihují charakter sociální diferenciace obyvatel tehdejší Prahy. V hlavní mapě sledujeme ceny nájemního bydlení v roce 1921. Na místa s vyšším sociálním statusem ukazuje přítomnost domácího služebnictva v letech 1921 a 1930. Naopak vyšší koncentraci obyvatel s nízkým sociálním statusem popisujeme na základě přítomnosti neatraktivních sklepních a suterénních bytů a vybraných ústavů, které sloužily jako bydlení pro chudé (v roce 1921). S nástupem socialismu většina použitých ukazatelů pozbyla relevance, na mapu však volně navazuje mapový list sekce B 4.2 Vzdělanost v Praze a 4.3 Postavení v zaměstnání v Praze popisující vzdělanostní strukturu obyvatel Prahy v období socialismu a současnosti.
ŠPAČKOVÁ, P., NEMEŠKAL, J. (2015): Sociální status obyvatel meziválečné Prahy. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Social status of inhabitants in interwar Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva, zejména jeho sociálního statusu. Úroveň vzdělanosti je z hlediska dostupnosti statistických dat nejvhodnějším indikátorem vyspělosti územních jednotek a jejich kulturní úrovně. Z výsledků sčítání lidu je zřejmé, že podíl obyvatel se základním vzděláním v Praze mezi lety 1950 a 2011 dramaticky poklesl a naopak výrazně narostl podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Na jedné straně totiž s rostoucí dostupností vyšších stupňů vzdělání pro širší vrstvy obyvatel přibývá počet úspěšných absolventů středních a vysokých škol. Na straně druhé pak dochází k postupnému vymírání staršího obyvatelstva s nižším (převážně základním) vzděláním. Praha je přitom vzhledem ke své dominantní pozici dlouhodobě jedním z hlavních center vzdělanosti v Česku. Cílem mapy je popsat diferenciaci vzdělanostní úrovně obyvatel hlavního města Prahy na úrovni katastrů v letech 1980 a 2011. Zaměřuje se rovněž na proměnlivost/setrvačnost prostorového vzorce vzdělanostní struktury v posledních třiceti letech. Mapa volně navazuje na popis diferenciace sociálního statusu v meziválečném období (viz mapový list sekce B 4.1 Sociální status obyvatel meziválečné Prahy).
ŠPAČKOVÁ, P., NEMEŠKAL, J. (2015): Vzdělanost v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Level of education in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Charakter vykonávaného zaměstnání je jedním z hlavních kritérií pro určení pozice v sociální struktuře společnosti (kromě vzdělání a příjmu), byť byl jeho význam v období socialistického režimu potlačen v souvislosti se specifickými politickými podmínkami. Cílem mapy je proto popsat diferenciaci sociálního statusu v pražských lokalitách s využitím dat o postavení v zaměstnání a klasifikaci zaměstnání. Mapa zachycuje celé období od vzniku Československé republiky po současnost. Přestože po většinu sledovaného období postihuje pouze ekonomicky aktivní složku obyvatelstva, velmi dobře ukazuje pozici jednotlivých čtvrtí v rámci města a její proměnu v čase.
Specializovaná mapa vychází ze dvou zdrojů dat. V první mapě, která popisuje stav roku 1921, je využit Soupis bytů v Praze. V dalších mapách jsou pak zobrazena data ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1970, 1991 a 2011, resp. Sčítání lidu a soupisu domů a bytů z roku 1950. Přestože většina dat pochází ze sčítání, jejich velkým nedostatkem, s ohledem na možnost komparace v průběhu sledovaného období, je neustálá proměna sledovaných skupin obyvatelstva.
ŠPAČKOVÁ, P., NEMEŠKAL, J. (2015): Postavení v zaměstnání v Praze. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Employment status in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Religiózní krajina Česka prošla od počátku 20. století zásadními změnami, v jejichž popředí stálo na počátku 20. století, ale i dříve, hlavní město Praha (Boháč 1923). Předpokládáme, že i dnes Praha představuje místo, kde lze změnu náboženských poměrů pozorovat nejdříve a s vysokou intenzitou. Cílem specializované mapy je proto zhodnotit vývoj náboženské struktury hlavního města ve 20. století a zaměřit se i na trendy, ke kterým v Praze dochází v současnosti. Změny náboženské struktury, které v Praze nastaly v průběhu posledního století, se významně dotkly dominantních i okrajových náboženství. Mapa proto hodnotí zvlášť vývoj dlouhodobě nejvýznamnějšího náboženského vyznání v Praze (příslušnost k římskokatolické církvi) a vývoj minoritních náboženských vyznání, jež jsou specifická pro různá období. Seznamuje rovněž s celkovou vnitřní náboženskou diferenciací Prahy v současnosti.
PŘIDALOVÁ, I., NEMEŠKAL, J. (2014): Náboženství v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Religion in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
V průběhu 20. století docházelo k významným proměnám národnostní struktury Prahy, a to zpravidla v souvislosti s významnými politickými událostmi českých dějin: druhou světovou válkou, nastolením komunistického režimu a s revolucí roku 1989. Podíl na nedávném vývoji národnostní struktury města má i vstup Česka do Evropské unie v roce 2004. Navzdory tomu, že současný růst významu regionálních a nadnárodních celků do určité míry upozaďuje důležitost deklarace k národu, považujeme informace o národnostní struktuře stále za důležitou součást národní identity. Cílem předkládané specializované mapy je přispět k poznání vývoje národnostních poměrů v Praze v posledním století a k pochopení nejvýznamnějších trendů, ke kterým ve sledovaném období došlo.
PŘIDALOVÁ, I., NEMEŠKAL, J. (2014): Národnost v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Ethnicity in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří, Outrata David
Cílem mapového listu je zhodnotit vývoj a prostorovou diferenciaci (podle MOP a zón města) registrované kriminality v Praze s důrazem na období od poloviny 90. let 20. století do současnosti. Mapy přicházejí s typologií využívající kombinaci indexu kriminality (počet trestných činů na počet bydlících obyvatel) a objasněnosti kriminality (podíl trestných činů, u kterých je známý pachatel). Ač je objasněnost úzce provázána se strukturou trestné činnosti (u některých trestných činů se pachatelé určují snadněji), poskytuje unikátní pohled na diferenciaci kriminality v Praze. Na mapový list úzce navazuje mapový list sekce B 6.2 Struktura kriminality v Praze vysvětlující trendy vývoje kriminality detailněji.
JÍCHOVÁ, J., NEMEŠKAL, J. (2015): Kriminalita v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Crime in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Cílem mapového listu je zhodnotit prostorovou diferenciaci a vývoj struktury registrované kriminality v Praze v období 1995–2013. Členění kriminality je převzato z policejní takticko-statistické klasifikace, důraz je kladen na kriminalitu obecnou1, resp. násilnou a majetkovou a jejich detailnější strukturu. V mapách jsou využity klasické indexy kriminality (počet registrovaných trestných činů na počet obyvatel) a objasněnost (podíl trestných činů, u kterých je známý pachatel), zároveň je pracováno s typologiemi založenými na vývoji indexů od 90. let do současnosti. Hodnoceny jsou rozdíly mezi místními odděleními policie (dále MOP) i zónami města vymezenými na základě rezidenční zástavby podle typologie Ouředníčka a kol. (2012) (viz mapový list sekce B 9.2 Typologie rezidenčních areálů).
JÍCHOVÁ, J., NEMEŠKAL, J. (2015): Struktura kriminality v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Structure of crime in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Nezaměstnanost je jedním z detailněji sledovaných ekonomických indikátorů, pomocí nějž se ve městech vymezují sociálně vyloučené lokality či určuje míra deprivace obyvatel. Územní koncentrace nezaměstnanosti v určité městské lokalitě může totiž vést k zvýšení míry deprivace rezidentů, poklesu jejich životní úrovně a následné zvýšené koncentraci jevů sociální patologie (např. kriminality, sociálních konfliktů aj.). Pokud v území přetrvává dlouhou dobu, objevuje se riziko vzniku tzv. kapes chudoby a umocnění spirály sociálního vyloučení. Území zároveň získává negativní renomé, což se odráží v residenčních preferencích obyvatel i lokalizačních rozhodnutích investorů a následně pak i ve vzdělanostní, kvalifikační a věkové struktuře obyvatelstva.
SVOBODA, P., NEMEŠKAL, J. (2014): Nezaměstnanost v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Unemployment in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Cílem specializované mapy je zhodnotit vývoj a proměny struktury zaměstnanosti v Praze (v jejích administrativních hranicích platných k danému roku sčítání) a její vnitřní prostorovou diferenciaci v dlouhodobé perspektivě proměn ekonomické reality v 20. a 21. století. Specializovaná mapa využívá data ze sčítání lidu a prostřednictvím trojúhelníkového grafu vytváří typologii založenou na procentuálním rozdělení všech vydělávajících osob, které ve sčítání lidu definovaly odvětví své výdělečné činnosti, mezi tři základní sektory. Typologie je kartodiagramem doplněna o detailnější odvětvovou strukturu zaměstnanosti a zahrnut je též podíl obyvatel, kteří ve sčítání neuvedli odvětví svého zaměstnání. Ten je v některých sčítáních vysoký, což významně ovlivňuje vypovídací schopnost dat. Nutno také zdůraznit, že metodiky sběru dat i samotné klasifikace ekonomických činností obyvatelstva se ve více jak stoletém vývoji ekonomické reality významně proměňovaly, tedy nejsou, a ani nemohou být plně srovnatelné.
SVOBODA, P., NEMEŠKAL, J. (2015): Struktura zaměstnanosti v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Employment structure in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Cílem specializované mapy je zachytit pohyb za prací v rámci vnitřního členění hlavního města, tedy pohyb mezi jednotlivými územními jednotkami Prahy, popř. alespoň územní diferenciaci pracovní vyjížďky. Tato čísla jsou následně od dojížďky za Prahu jako celek řádově odlišná. Ve srovnání se zhruba 200 tisícovým obratem přes hranice města se uvnitř Prahy podle statistik SLDB 2011 pohybuje půl milionu osob. Při zohlednění nedokonalostí posledního sčítání však může být číslo v realitě i dvojnásobné. Ačkoliv je tento pohyb zajímavým výzkumným tématem, detailnější analýzy podobného druhu jsou relativně zřídkavé.
NEMEŠKAL, J., OUŘEDNÍČEK, M. (2015): Dojížďka do zaměstnání v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Commuting to work in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Cílem specializované mapy je zachytit a představit vývoj kvality bydlení v hlavním městě Praze v průběhu 20. a 21. století a nalézt důležité trendy a vzorce prostorové diferenciace. Mapový list ilustruje proměnu způsobu bydlení pražského obyvatelstva od začátku 20. století a rozdíly v kvalitě bydlení mezi jednotlivými čtvrtěmi města. Struktura bytového fondu podle velikosti, zalidněnosti a vybavenosti je jednou z charakteristik využívaných k hodnocení prostorové diferenciace obyvatelstva z hlediska jeho sociálního, ekonomického a také demografického složení. Především ve starších pracích zabývajících se sociálně prostorovou strukturou Prahy je možné nalézt souvislost mezi strukturou bytového fondu a sociálním statusem obyvatel dané čtvrti. Ve čtvrtích se socioekonomicky slabším obyvatelstvem se nacházely menší byty, s menším počtem místností a horší kvalitou.
KOPECKÁ, Z., NEMEŠKAL, J. (2015): Kvalita bytového fondu v Praze. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Quality of the housing stock in Prague 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Typologie rezidenčních areálů má v Praze dlouhou historii, kterou lze dokumentovat již u starších prací věnujících se sociálně-prostorové diferenciaci města. Tyto práce využívaly katastrální území. Současné typologie se soustřeďují na úroveň tzv. urbanistických obvodů, které byly v Československu poprvé vymezeny pro účely sčítání lidu 1970 a rozdělovaly území města podle funkcí jednotlivých území (např. obytná, dopravní, obslužná, pracovní atp.). Následně byly tyto jednotky relativně hojně používány pro kvantitativní analýzy výsledků sčítání 1970, z nichž některé byly publikovány. Později, v 80. a 90. letech, se však jejich využití omezilo na analytické práce v rámci příslušných odborů Útvaru hlavního architekta a několik studentských prací. V roce 2001 typologii urbanistických obvodů vypracoval Útvar rozvoje hl. města Prahy pro potřeby zpracování výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Celkem bylo vymezeno osm typů urbanistických obvodů a s jejich využitím analyzovány i některé výsledky sčítání lidu v publikacích Českého statistického úřadu za hlavní město Prahu. Typologie byla později upravena v rámci výzkumné skupiny URRlab a následně používána pro kvantitativní analýzy i studentské práce. Její aktualizované verze je využíváno také při hodnocení současné i historické sociálně prostorové diferenciace Prahy v ostatních specializovaných mapách.
OUŘEDNÍČEK, M., KOPECKÁ, Z., PŘIDALOVÁ, I., NEMEŠKAL, J. (2014): Typologie rezidenčních areálů. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
A typology of residential areas 
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří