3. Specializované mapy pro populační prognózu: spádová oblast obce Dolní Břežany
Svyužitím alternativních a inovativních metod výzkumu jsme se pokusili ve spolupráci svedením obce vyhodnotit některá specifika populačního vývoje tohoto exponovaného území vtěsném zázemí Prahy. Detailní úroveň sledování a zaměření na mikroregionální analýzu nám umožnilo využít intenzívní metody výzkumu a doplnit tak oficiální statistická data o data získaná zalternativních zdrojů a zterénního šetření. Do analýzy byly rovněž zapojeny zkušenosti členů výzkumného týmu sproblematikou suburbanizace a expertní odhady trendů a ukazatelů. I vtéto části představuje cílový výsledek celého projektu populační prognóza spádového území obce Dolní Břežany do roku 2030.
Úvod kapitoly ke stažení
Vazba mezi charakterem bydlení a strukturou bydlící populace patří k tématům studovaným napříč vědeckými obory. V českém kontextu Kostelecký (2005) diskutuje ve své studii koncept tzv. tříd bydlení a jejich vliv na chování a rozhodování v oblasti bydlení. Koncept tříd bydlení (housing classes) byl formulován britskými sociology Rexem a Moorem (1967) a jeho základní teze tvrdí, že přístup k bydlení výrazně ovlivňuje pozici lidí v sociální struktuře. Na druhé straně Jiří Musil (2005) ve své práci poukazoval na výrazně rostoucí nesoulad mezi strukturou bydlení a strukturou bydlící populace s růstem podílu nových typů domácnosti, např. singles, nesezdaných partnerů, matek/otců s dětmi.
Kartografické zpracování: Křivka Martin
Zatímco v případě analýz dopadů suburbanizace v celé České republice a v suburbánní zóně Prahy jsme se pohybovali na úrovni obcí, hodnocení relativně malého území mikroregionu Dolnobřežanska nám umožňuje využít podrobnější měřítko sledování. Protože spádové území obce Dolní Břežany je vysoce diferencované, předpokládáme, že se retrospektivní a perspektivní vývoj odehrával (bude odehrávat) v závislosti na několika faktorech lokálních sociálních a demografických podmínek. Při těchto úvahách využíváme dva koncepty převzaté ze sociálně ekologického teoreticko-metodologického přístupu - koncept vývojových stádií nových rezidenčních lokalit (Bourne, 1976) a koncept přirozených oblastí (Zorbaugh, 1925).
Kartografické zpracování: Dušek Petr, Křivka Martin
Předchozí výzkum v rámci předkládaného projektu potvrdil, že největší disproporce mezi počtem obyvatel s hlášeným trvalým a obvyklým pobytem je především v zázemí největších měst (mapový list 1.5). Tématika nehlášených obyvatel a z toho vyplývajících problémů v suburbánních obcích byla již několikrát publikována (např. Macešková, Ouředníček, 2008). Populační velikost je přitom klíčový parametr, který je stěžejní při financování, správě i plánování rozvoje obce.
Kartografické zpracování: Křivka Martin
Počet obyvatel trvale i fakticky bydlících v území (mapový list 3.3) se mění v dlouhodobém vývoji vlivem přirozené měny a migrace. K proměnám počtu přítomného obyvatelstva však dochází i v kratších časových úsecích, v jednotlivých sezónách roku, v průběhu týdne či dne. Příčinou jsou krátkodobé formy mobility jako rekreační pohyby nebo dojížďka za prací a službami, díky kterým přestává být pro některé účely jeden údaj o počtu obyvatel dostačující. Lidé, kteří v lokalitě bydlí, se v ní mohou nacházet jen v noci a přes den jsou "obyvateli" lokality jiné. Počet a struktura denního a nočního obyvatelstva se proto zpravidla liší (Guest, 1976).
Kartografické zpracování: Křivka Martin
Hlavním výsledkem projektu pro spádové území obce Dolní Břežany je prognóza populačního vývoje a struktury obyvatelstva do roku 2030. Obdobně jako pro celou suburbánní zónu Prahy (mapa 2.7) je cílem předkládané syntetické mapy pro Dolnobřežansko: (i) odhadnout, jaký bude populační vývoj spádového území jako celku a (ii) odhadnout hlavní koncentrace suburbánní výstavby a případné transformace domovního fondu v detailu jednotlivých obcí (sídel). Mapa čerpá z dílčích analýz provedených v rámci řešení dvouletého projektu a zohledňuje výsledky práce na populační prognóze spádového území obce Dolní Břežany a prostorových analýz zobrazených v dalších mapách druhé kapitoly tohoto souboru.
Kartografické zpracování: Riška M.
Editor: Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., RNDr. Petra Špačková, Ph.D.
Autoři map: RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D., Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., Mgr. Jana Jíchová, Ph.D., Mgr. Jiří Nemeškal, RNDr. Tomáš Kučera, CSc., RNDr. Boris Burcin, Mgr. Josef Mareš, Mgr. Ivana Přidalová, Mgr. Martin Riška, RNDr. Jakub Novák, Ph.D., RNDr. Jana Temelová, Ph.D., Bc. Petr Dušek
Autoři textů: Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová, Ph.D., Mgr. Jana Jíchová, Ph.D., RNDr. Tomáš Kučera, CSc., RNDr. Boris Burcin, Ph.D., Mgr. Jiří Nemeškal, Mgr. Ivana Přidalová, Mgr. Martin Riška, Mgr. Josef Mareš
Grafické a kartografické zpracování: Mgr. Martin Křivka, Bc. Martin Riška
Recenzovali: Doc. RNDr. Marie Novotná, CSc., Západočeská univerzita v Plzni, Doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř (URRlab) & Obec Dolní Břežany