Soubor specializovaných map - Budoucí vývoj sociálních a ekonomických
podmínek v území intenzivních socioekonomických vazeb na JE Dukovany
V posledních letech se stále více diskutuje otázka energetické bezpečnosti, strategického plánování energetiky a budoucí role jaderné energetiky na celorepublikové úrovni. Relativně nižní pozornost je věnována roli jaderných elektráren jakožto důležitých lokálních ekonomických subjektů a jejich vlivu na utváření místních sociálních a ekonomických podmínek. Jedním z cílů projektu, v jehož rámci byl tento soubor specializovaných map zpracován, je proto posoudit význam výstavby a dosavadního a budoucího provozu jaderné elektrárny Dukovany (EDU) pro své okolí. Toto území přitom dlouhodobě patří mezi ekonomicky slabší regiony. Projekt pracoval zejména se dvěma scénáři možného budoucího vývoje Jaderné elektrárny Dukovany: (i) odstavení jaderné elektrárny Dukovany a (ii) případné vybudování 5. bloku elektrárny. Hlavními úkoly projektu bylo posoudit dopady na počet a strukturu pracovních příležitostí v regionu, dopady na firmy napojené na činnost jaderné elektrárny a dopady na obce a kraje. V obecné rovině projekt přinesl metodiku hodnocení územních dopadů rozšíření kapacit či uzavření důležitého hráče na pracovním trhu v socioekonomické sféře. Studie Jaderné elektrárny Dukovany je pak pilotním příkladem použití této metodiky.
Předkládaný soubor map je jedním z výsledků projektu č. TD2-0354 aplikovaného výzkumu Technologické agentury České republiky v programu OMEGA s názvem „Scénáře budoucího vývoje mikroregionu Jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu Territorial Impact Assessment". Na řešení projektu se podílel kolektiv pracovníků Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze seskupených v týmu Urbánní a regionální laboratoře, a partneři ze sdružení Energetické Třebíčsko.
O výsledky projektu potvrdilo zájem několik subjektů: V první řadě partner projektu – sdružení Energetické Třebíčsko, dále Kraj Vysočina, sdružení Ekoregion 5, Energoregion 2020, obec Dukovany a neformálně též představitelé Jaderné elektrárny Dukovany, jiné subjekty lokální samosprávy a některé místní ekonomické subjekty. Všechny specializované mapy jsou veřejně přístupné na mapovém serveru www.atlasobyvatelstva.cz i pro další potenciální uživatele a širokou veřejnost. Za významné považujeme také jejich využití v univerzitní výuce.
Předkládaný soubor map volně navazuje na soubor map zpracovaný v letech 2014-2015, který se zaměřoval na aktuální i retrospektivní sledování socioekonomických a ekonomických ukazatelů v regionu jaderné elektrárny Dukovany. Tento soubor se naopak věnuje hodnocení předpokládaného budoucího vývoje v rámci výše dvou zmíněných scénářů. Jednotlivé mapy hodnotí potenciál daného území vyrovnat se s případným ukončením provozu nebo získat z případné dostavby dalšího bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. Uvažujeme při tom celkem pět sfér socioekonomických dopadů: vývoj trhu práce, ekonomické základny, financování obcí, mobility a stability obyvatelstva a vybavenosti území. Specializované mapy tak zobrazují stěžejní výsledky dvouletého projektu. Průvodní texty proto z větší části vycházejí z výzkumné zprávy sestavené projektovým týmem.
V jednotlivých mapách jsou zobrazeny dopady v rámci území intenzivních socioekonomických vazeb na Jadernou elektrárnu Dukovany. Toto území bylo vymezeno na základě využití několika metod datových zdrojů: dojížďky za prací, seznamu osob s přístupem do jaderné elektrárny, přehledu formálních sdružení obcí a dalších subjektů v regionu a dotazníkového šetření mezi firmami navázanými na EDU. V rámci tohoto území pak hodnotíme dopady pro specificky vymezené zóny: tři zóny havarijního plánování (5 km, 5-10 km a 10-20 km od EDU) a dva regiony pracovní dojížďky (dojížďkový region vysoké intenzity a širší dojížďkový region). Typ regionů, ve kterých jsou dopady analyzovány, je volen s ohledem na charakter sféry. Ekonomické dopady jsou proto hodnoceny v regionech pracovní dojížďky, dopady pro financování obcí naopak s využitím zón havarijního plánování. Podrobnější informace k vymezení a charakteru regionů jsou dostupné v úvodní části textu k předchozí sadě specializovaných.
Na začátku souboru map je zařazena mapa zobrazující vývoj počtu obyvatel ve sledovaném území po roce 1989. V transformačním období totiž dochází k prohlubování perifernosti tohoto území a je proto důležité poukázat na diferencovaný populační vývoj v jednotlivých částech regionu. Následující mapy se věnují zobrazení dopadů jednotlivých scénářů vývoje v pěti uvažovaných sférách. Poslední mapa se snaží o syntézu zjištěných informací pro scénář uzavření EDU a zobrazuje závažnost dopadů v jednotlivých sférách pro sledované území.
Celý analytický text je ke stažení zde.
Cílem mapového listu je využít znalosti dosavadního populačního vývoje v období let 1991-2014 a aktuální věkové struktury a na jejich základě uvnitř sledovaného regionu Jaderné elektrárny Dukovany identifikovat oblasti, ve kterých lze předpokládat různé podoby budoucího vývoje počtu obyvatel. Ambicí předkládané analýzy není kvantifikace počtu obyvatel a jejich struktury v případě realizace jednotlivých scénářů uvažovaných v souvislosti s budoucím vývojem jaderné elektrárny, ale spíše poskytnutí vodítka pro pochopení odlišného vývoje, který je možné očekávat v různých částech zájmového území.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Cílem předložené specializované mapy je zobrazení očekávaných dopadů rozšíření činnosti elektrárny na ekonomickou základnu a trh práce ve sledovaném území. Pro sledovaný region je vedle vlastního nárůstu pracovních míst důležitá také jejich kvalifikační struktura a regionální rozmístění. Mapa zachycuje předpokládanou vzdělanostní a regionální strukturu pracovních míst, které by vznikly ve firmách, které jsou v současnosti dodavateli či subdodavateli jaderné elektrárny. Mapa je zpracovaná na základě údajů získaných ve výběrovém dotazníkovém šetření mezi ekonomickými subjekty navázanými na činnost EDU.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Cílem specializované mapy je zobrazit předpokládané dopady odstavení bloků Jaderné elektrárny Dukovany na nezaměstnanost ve sledovaném regionu. Mapa zachycuje předpokládaný pokles pracovních míst v závislosti na sídle vybraných ekonomických subjektů, které jsou napojeny na činnost EDU, dále strukturu zrušených pracovních míst podle bydliště zaměstnanců a jejich vzdělanostní úrovně. Údaje v mapě vycházejí z výběrového dotazníkového šetření mezi ekonomickými subjekty navázanými na činnost EDU.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Cílem specializované mapy je zobrazit očekávaný dopad ukončení činnosti Jaderné elektrárny Dukovany na ekonomické subjekty, které jsou dodavateli služeb či materiálů pro elektrárnu a jsou tak v různé míře na její činnosti ekonomicky závislé. Mapa vychází z výsledků dotazníkového šetření mezi ekonomickými subjekty napojenými na činnost EDU. Výsledky šetření jsou zobrazeny v podrobnosti obcí při použití regionů pracovní dojížďky a dalších regionů uvnitř i mimo sledované území (samostatně jsou uvedeny hodnoty za město Třebíč a za zbývající území širokého okolí Jaderné elektrárny Dukovany).
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Pro posuzování vývoje regionu mají nezanedbatelnou roli instituce samosprávy, systém jejich financování a způsob jejich fungování. Především objem finančních prostředků distribuovaný obcím, mechanismy a principy jejich přerozdělování hrají pro regionální a lokální rozvoj zcela výjimečnou roli . Obce v okolí Jaderné elektrárny Dukovany (EDU), především pak v zónách havarijního plánování (ZHP) mají od firmy ČEZ několik různých druhů příjmů, jako jsou finanční dary Nadace ČEZ, obcemi vyjednané smluvní dary od firmy ČEZ, které míří do obcí v nejbližším okolí EDU, příjmy z daně z nemovitosti placené obcím, v jejichž katastru se areál EDU nachází a poplatek ze státního jaderného účtu obci Rouchovany za ukládání radioaktivního odpadu. Dotčené obce tak disponují významnými prostředky nad rámec rozpočtového určení daní, které jim mohou poskytnout značnou finanční výhodu a pomoci tak jejich dalšímu rozvoji oproti obcím srovnatelným velikostí a lokalizací v převážně periferním regionu. Cílem mapy je poukázat na význam EDU a jejího dalšího vývoje pro zkoumané území tak lze doložit prostřednictvím studia prostorové distribuce těchto prostředků a představení jejich významu pro příjmy jednotlivých obcí.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Pro posouzení významu rozšíření EDU o pátý, případně i šestý, blok pro formování migračního chování obyvatel regionu je v první řadě kromě již analyzovaných dosavadních migračních vzorců nutné analyzovat výhled migračních strategií obyvatel, kteří jsou vázáni na činnost EDU. Cílem mapy je pokusit se popsat možnou budoucí migrační mobilitu a stabilitu na příkladu zaměstnanců ČEZ pracujících v lokalitě Dukovany. Jejich názory a postoje jsme se snažili podchytit prostřednictvím dotazníkového šetření. Přestože výsledky šetření ukazují pravděpodobné migrační strategie pouze části výše uvedené skupiny obyvatel regionu, je možné předpokládat, že do určité míry obdobné strategie by zaujali i další obyvatelé, kteří jsou přímo (např. další pracovníci subdodavatelů) nebo nepřímo (např. poskytovatelé komerčních služeb) vázáni na činnost jaderné elektrárny. Samozřejmě je však nutno mít na paměti, že vázanost na činnost EDU je u jejích zaměstnanců zdaleka nejvyšší, což se může odrážet i v jejich postojích k migrační mobilitě.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Vzhledem k významu EDU jako velkého regionálního zaměstnavatele zůstává otázkou, do jaké míry by se stabilita (resp. mobilita) obyvatelstva změnila, kdyby došlo k uzavření elektrárny a tím i ztrátě řady pracovních míst. Lze se domnívat, že v rozvojově slabém území by část obyvatel regionu (zejména kvalifikovaní odborníci) nenalezla odpovídající uplatnění a byla by nucena začít dojíždět za prací jinam nebo zvážit vystěhování z regionu. Cílem mapy je proto pokusit se popsat možnou budoucí migrační mobilitu a stabilitu na příkladu zaměstnanců ČEZ pracujících v lokalitě Dukovany. Jejich názory a postoje jsme se snažili podchytit prostřednictvím dotazníkového šetření.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Vybavenost službami je jedním z důležitých faktorů působících na kvalitu života a stabilitu obyvatelstva. Zvláště ve venkovských a menších městských sídlech pomáhá udržet obyvatelstvo a ekonomické aktivity v území a zachovávat existující komunity. Nedostatečná vybavenost vyvolaná depopulací území naopak může vést ke snižující se aktivitě obyvatelstva a kvalitě života obcí a dalšímu vylidňování. Mezi hlavní prvky vybavenosti významné pro zajištění každodenních potřeb obyvatelstva lze zařadit dostupnost maloobchodu, vzdělávacích a zdravotnických institucí a dopravní obslužnost. Právě vybrané aspekty vybavenosti obcí jsou předmětem zájmu předkládaného mapového listu. Jeho cílem je zhodnotit současné prostorové vzorce vybavenosti obcí funkčního regionu Jaderné elektrárny Dukovany veřejnou dopravou, základními školami a komerčními službami. Mapový list poskytuje informaci o diferenciaci zájmového území z hlediska vybavenosti veřejných služeb a umožňuje srovnání s její celostátní úrovní. V závěru jsou identifikovány různé typy území, ve kterých lze očekávat specifický vývoj vybavenosti v případě realizace různých scénářů vývoje jaderné elektrárny.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Poslední ze souboru map zabývajících se budoucím vývojem sociálních a ekonomických podmínek v území intenzivních socioekonomických vazeb na Jadernou elektrárnu Dukovany nabízí syntézu zjištěných informací pro scénář uzavření EDU. Jaderná elektrárna se nachází v periferním území na hranici kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Negativní důsledky periferiality jsou, zejména v některých částech území, významně ovlivněny přítomností a činností jaderné elektrárny: (i) jednak je na ní napojena v různé intenzitě přímo nebo nepřímo řada firem, které mají své sídlo nebo pobočku ve vymezeném území intenzivních socioekonomických vazeb; a (ii) je výrazným zdrojem příjmů místních lokálních správ. Cílem mapy je proto expertně odhadnout a zobrazit závažnost dopadů v jednotlivých sférách pro sledované území v dlouhodobé perspektivě. Z hlediska hodnoceného horizontu pracujeme, podobně jako v celém projektu, s představou dopadů od okamžiku uzavření po dobu zhruba následujících 20 let. Je přitom zřejmé, že i v případě rozhodnutí o uzavření by se toto období nutně fázovalo na období příprav a postupného uzavírání jednotlivých provozů. Scénář vývoje je proto nutné brát jako ideální konstrukci, která by se v realitě lišila v závislosti na rozhodnutí relevantních institucí.
Kartografické zpracování: Nemeškal Jiří
Editorka:
RNDr. Petra Špačková, Ph.D.
Autoři map:
Bc. David Černý, RNDr. David Hána, Ph.D., Mgr. Zuzana Kopecká, doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., Mgr. Ivana Přidalová, RNDr. Petra Špačková, Ph.D.
Autoři textů:
Bc. David Černý, RNDr. David Hána, Ph.D., Mgr. Zuzana Kopecká, RNDr. Viktor Květoň, Ph.D., doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., Mgr. Ivana Přidalová, RNDr. Petra Špačková, Ph.D.
Grafické a kartografické zpracování:
Mgr. Jiří Nemeškal
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Urbánní a regionální laboratoř (URRlab) & Energetické Třebíčsko