Soubor specializovaných map – Územní distribuce jevů spojených se sociálním vyloučením
Předkládaná série mapových listů byla vytvořena v rámci projektu Analýza sociálně vyloučených lokalit v České republice financovaným Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Na projektu spolupracoval GAC, s.r.o. jako hlavní příjemce projektu a výzkumný tým Urbánní a regionální laboratoře (URRlab) z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Účelem mapování dávek pomoci v hmotné nouzi byla snaha o zachycení té části populace, která disponuje pouze nedostatečnými příjmy, a její územní distribuce. Jelikož je velmi obtížné získat data o příjmech jednotlivců nebo domácností z běžné statistiky, jeví se jako vhodná varianta využít právě data o příjemcích pomoci v hmotné nouzi. Vzhledem k nízkým hodnotám sledovaného jevu byl indikátor sledován na základě víceletých průměrů v letech 2007 až 2014. Dále byla zpracována vývojová mapa, která zobrazuje změnu hodnot indikátoru mezi sledovanými obdobími. Data byla převedena do podoby, která umožnila jejich územní srovnání. Pro tyto účely byly využity dva indikátory, které znázorňují územní intenzitu a relativní koncentraci sledovaného jevu: podíl domácností pobírajících danou dávku a lokalizační kvocient.
Příspěvek na živobytí je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Příspěvek na živobytí je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob (portal.mpsv.cz). Celkový vývojový trend počtu domácností pobírajících příspěvek na živobytí do značné míry odpovídá vývoji české a evropské ekonomiky. Zatímco v období ekonomické konjunktury se pohybovaly hodnoty podílu domácností na 15-17 ‰ a mezi lety 2007-2008 docházelo k poklesu tohoto ukazatele, v následujících letech se podíl domácností relativně rychle zvyšoval až k hodnotě 24 ‰. V roce 2014 byl podíl domácnosti již 36 ‰. Mezi obcemi s velmi vysokými podíly domácností pobírajících příspěvek na živobytí jsou zastoupeny především obce severní Moravy a severních Čech.
Kartografické zpracování: Kopecká Zuzana
Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí (portal.mpsv.cz). Podobně jako v případě příspěvku na živobytí dochází i u podílu domácností pobírajících doplatek na bydlení k provázanému vývoji s trendy české a evropské ekonomiky. Na rozdíl od příspěvku na živobytí klesal podíl domácností pobírajících doplatek na bydlení až do roku 2009 s následným zvýšením v letech 2010 a 2011. Výrazný nárůst až na 16 promile domácností v roce 2014 je patrný v posledním sledovaném roce 2014.
Kartografické zpracování: Kopecká Zuzana
Mapy zobrazující prostorovou diferenciaci trestné činnosti nezletilých byly zpracovány na základě datového souboru poskytnutého Ministerstvem práce a sociálních věcí, orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Datový soubor obsahoval údaje o počtu trestných činů nezletilých spáchaných v letech 2007 až 2013. Data byla poskytnuta pouze v územním členění obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Mapy jsou tedy vytvořeny pouze v úrovni obvodů ORP. Jejich schopnost identifikovat lokality sociálního vyloučení je následně výrazně omezena. Statistická analýza i kartografická vizualizace popisuje spíše prostorovou diferenciaci v mezoměřítku, pro lokální analýzu mohou omezeně sloužit jako proxy indikace.
Kartografické zpracování: Kopecká Zuzana
Nezaměstnanost představuje jeden z nejdůležitějších indikátorů ekonomické a sociální situace ve sledovaných územích. Pro analýzu byly zpracovány mapy pro roky 2007 až 2008, 2009 až 2011 a dále nejnovější 2014 až 2015. Zpracované mapy popisují tedy především období hospodářské recese, která je charakteristická i vyššími mírami nezaměstnanosti zejména ve druhém sledovaném období 2009-2011. Prostorová diferenciace nezaměstnanosti vykazuje relativní stabilitu oblastí s nízkou i vysokou mírou nezaměstnanosti. Ačkoliv došlo ve sledovaných letech k relativně dramatickým změnám v celkové úrovni nezaměstnanosti, prostorové vzorce lokalizačního kvocientu zůstali do značné míry neměnné.
Kartografické zpracování: Kopecká Zuzana